Stres a jeho vliv na imunitní systém

Nejdříve je potřeba vysvětlit, co to vlastně stres je.

Stres je reakce organismu na nějaké nebezpečí (ať už reálné, nebo ne). Organismus je vystavený stresorům, a jeho hlavní cíl je udržet vnitřní homeostázu – tedy přežití. Aktivace tohoto obranného systému a následná reakce organismu se poté projeví jako útěk, útok nebo zamrznutí.

Po pominutí stresové situace, se organismus vrátí do původního klidového stavu, pokud ovšem nepůsobí stresor dlouhodobě. Chronické působení stresu není v dnešním světě neobvyklé, proto dochází k různým zdravotním problémům, ať ve fyzické nebo psychické rovině.

Jaké jsou druhy stresu?

Mezi základní druhy stresu patří eustres a distres.

Eustres = pozitivní, dobrý stres. Můžeme jej vnímat jako ,,dobrý", neboť stimuluje organismus k lepšímu výkonu, pomáhá se soustředit

Distres = negativní, špatný. Jeho vliv je snižování výkonu, nesoustředění se. Jedná se o nadměrnou zátěž, která způsobuje zdravotní potíže.

Jaké mohou být stresory?

Každý člověk vnímá stejnou situaci jinak, tudíž i stresor je pro každého jiný.

Může se jednat o: fyzikální působení stresoru (nadměrný hluk, teplota, světlo…), práce, školka, škola, osobní vztahy (šikana, týrání, konflikty…), situace (rozvod, úmrtí, nadměrně stresující zaměstnání, ztráta životní role, narození dítěte, válka aj.)…

Reakce na chronické působení stresu:

Psychické: rozvoj různých psychických onemocnění, jako je úzkost, deprese, syndrom vyhoření, emoční vyčerpání organismu.

Fyzické: v této oblasti se může jednat o celou škálu zdravotních potíží, související jak s oslabením imunitního systému vlivem stresu, tak například kardiovaskulární potíže (ischemická choroba srdeční), potíže s trávicím traktem (typická je vředová choroba, dále nechutenství, průjem, střevní záněty…), bolesti různě na těle (svalů, hlavy), potíže s pohybovým aparátem (bolesti zad jsou velmi častou psychosomatickou komplikací), onkologická onemocnění (stres podporuje růst nádorových buněk), potíže se spánkem, obezita, cukrovka a jiné.

"Dobře zvládaný stres = dobrá imunita".

Pojďme se teď podívat na to, jak konkrétně souvisí stres s imunitním systémem.

Krátkodobý stres je funkční, tzn. stimuluje imunitní systém. Člověk by měl být vůči krátkodobému působení stresu odolný – pokud ne, sesypal by se hned při řešení běžné situace nebo po větší fyzické aktivitě. Zmíněná odolnost organismu by se měla trénovat již od dětství. Není žádoucí, aby za dítě všechny situace řešili rodiče, není žádoucí, aby si dítě v běžné situaci neumělo poradit samo. Výchova stylem: ,,já za tebe vše udělám, hlavně opatrně, aby ses neušpinil, nezranil, nestresoval…", vede k tomu, že dospělý jedinec neumí zvládat běžné situace, ty se potom pro něj stávají vysoce stresovými – a dlouhodobé působení stresu vede k oslabení imunitního systému a tím k rozvoji zdravotních potíží.

I když máme dobrý základ z dětství, může nastat situace, kdy nás okolní vlivy nutí být neustále ve stresu, ve střehu, je zde tlak na výkon a výsledky. Pokud jsou tyto situace u vás běžnou praxí a vy se cítíte neustále pod tlakem, ve stresu, je třeba začít myslet na vaše tělo a varovné signály zachytit ještě dříve, než propuknou v podobě nemoci.

Proto je nutné naučit se s nadměrným stresem zacházet. Existuje spousta technik, které vás naučí se stresem pracovat nebo ho po celém dni odbourat.

Pro příklad uvádím několik možností:

• Pravidelný pohyb a zdravá strava – pohyb zásadně redukuje stres, proto je vhodné jej každodenně zařadit do svého života (vždy vybírejte dle sebe, co máte rádi a jaké máte možnosti – nevhodně zvolená aktivita, která vás nebaví, je dalším stresorem!). Existují potraviny, které působí na psychické zdraví – např. ořechy, zelené potraviny, ryby, luštěniny, ovesné vločky. Změnou stravy se dá ovlivnit i psychický stav.

• Relaxační a dechové techniky – výborný je střídavý jógový dech - Nádí šódhana pránajáma

• Jóga – spojuje jak pohyb, tak relaxaci se správným dýcháním.

• Udělat si čas na sebe, své koníčky, přátele, zábavu.

• Omezte hodiny strávené na mobilu, notebooku, u televize…

• Příroda – zařaďte co nejvíce procházky v přírodě a vnímejte ji, při pobytu venku se zaměřte na dýchání.

• Tady a teď – zaměřte se na činnost, kterou právě provádíte, tzv. vědomé vnímání. Neodbíhejte myšlenkami jinam. Velmi důležité u lidí, kteří v daném okamžiku myslí na x dalších věcí, co musí, co neudělali…

• Pokud máte již psychické potíže – vyhledejte odborníka

Pevně věřím, že zdravotních potíží způsobené stresem, začne brzo zase ubývat.

Autor: Mgr. Kateřina Kulatá