Zvýšený počet zdravotních plánů zaměřující se na problém s hladinou cukru v období těhotenství za poslední rok, mě přiměl k tomu, abych napsala článek, který se těmto potížím trochu podívá na zoubek :-)

Co je těhotenská cukrovka a jak vzniká?

Gestační diabetes mellitus je zvýšená hladinu krevního cukru, a to většinou ve 2. a 3. trimestru těhotenství. Dochází k tomu především vlivem těhotenských hormonů, které způsobují inzulinovou rezistenci buněk (= nevyužití INZ, snížená citlivost tkání na působení inzulínu), a tím pádem vyšší hladinu cukru. Tento stav většinou končí s porodem (až šestinedělím), kdyby se měla tato nerovnováha normalizovat.

Projevy a diagnostika:

V období těhotenství se mění spousta věcí a proto běžné příznaky jako jsou únava, častější močení, žízeň či kvasinkové infekce, žena vůbec nemusí cukrovce přisuzovat. Proto se běžně v těhotenství měří hladina glykémie (krevního cukru) a pokud je v pořádku, proběhne až diagnostický oGTT (orální glukózový toleranční test) v období mezi 24. - 28. tt těhotenství. Pokud již nejsou hladiny cukru v pořádku při běžných prohlídkách, oGTT již neproběhne. Pokud se diagnostikuje gestační diabetes je třeba neprodleně zasáhnout a to změnou stravovacího režimu.

Rizika:

V případě nedodržování těchto opatření a trvale zvýšeného cukru během těhotenství může dojít k dalším rizikům a to např. vysoký krevní tlak, časté a špatně se hojící infekce (především kvasinkové), preeklampsie (až HELLP SYNDROM)...Negativní dopad má neléčený stav na dítě a to jak nenarozené (kdy přísun cukru jde především jemu, zvyšuje se jeho váha a zásoby tuků), tak narozené (kdy je vzhledem k tomu, že dosud bylo velmi hojně zásobeno cukrem, ohroženo naopak náhlou hypoglykémií). Také do budoucna mohou být tyto děti ohroženy různými mozkovými dysfunkcemi, obezitou, DM 2.typu v pozdějším věku aj.

Proto je potřeba zaměřit se i na prevenci a to nejlépe hned, když víte, že by jste v blízké budoucnosti, chtěla otěhotnět. 

Dá se jí předejít?

Je velmi těžké všeobecně odpovědět, je potřeba znát všechny okolnosti v anamnéze těhotné ženy - genetické predispozice, rodinná anamnéza, hladina hormonů, stravování ženy celkově a také to, zda před otěhotněním probíhala nějaká léčba nebo zda je těhotenství přirozené nebo ne. Nejen tyto faktory mohou přispět ke vzniku gestačního diabetu. 

Co se stravy týče, ne nadarmo se říká ,,zdraví ve stravě,, - je to opravdu tak. Stravou se dá ovlivnit široká škála potíží a téměř vždy se při léčbě každé nemoci mění režimová opatření. Existují studie, které prokazují, že nedostatek inzulínu v těhotenství je způsobeno nedostatečnou tvorbou serotoninu (respektive množství serotoninu nepokrývá nároky těhotného organismu ženy na zvýšenou potřebu tvorby inzulínu). Tvorbu serotoninu podporuje aminokyselina tryptofan. Pokud před plánovaným těhotenstvím zvýšíme příjem potravin, které tryptofan obsahují. A které to jsou?

Zdroje tryptofanu:

- ořechy a semínka (kešu, vlašské ořechy, pistácie, mandle, lískové ořechy, chia semínka, slunečnicová, dýňová semínka, sezam...)

- ovesné vločky, luštěniny (zde je potřeba dbát na druhy luštěnin, ne všechny jsou v těhotenství vhodné kvůli jejich přílišné nadýmavosti, také větší množství ovesných vloček není úplně ideální - je opravdu vhodné se v těchto plánech poradit s odborníkem).

- listová zelenina a samozřejmě zelenina všeobecně 

- živočišné produkty jako vejce, mléčné výrobky, ryby a maso (u těchto potravin je ale také důležitá míra, dále zdroj produktů - nejlépe jsou vejce z volného chovu, stejně tak jako bio maso a ryby z volného lovu).

Jídelníček, když už gestační diabetes máte:

V tomto článku se zabývám obecným doporučením a není možné zde napsat ukázkový jídelníček, jak to některé stránky dělají - za mě je to velmi nezodpovědné, protože jídelníček musí být vždycky individuální, měl by brát ohledy na veškeré zdravotní potíže, doporučení lékařů a potřeby nastávající maminky. Během těhotenství různě kolísá hladina hormonů a mění se chutě, nálady...Tohle všechno je potřeba brát v potaz při sestavování jídelníčku. Ale pokud se budeme držet obecného pohledu tak je nutné vyloučit potraviny s vysokým glykemickém indexem (GI) - to jsou potraviny jako bílá mouka a výrobky z ní, veškeré sladkosti, bílý cukr, třtinový cukr, sirupy (všechny sladidla, které zvyšují hladinu cukru v krvi), slazené nápoje, produkty rychlého občerstvení, kukuřičné výrobky, ale také třeba bílá loupaná rýže aj.

Naopak je potřeba zařadit více bílkovin a potravin s nízkým GI - což jsou současně i potraviny s obsahem tryptofanu.

V případě dotazů nebo zájmu o sestavení zdravotního plánu mne můžete kontaktovat na e-mail: kulata.katerina@seznam.cz

Autor: Mgr. Kateřina Kulatá