Infekce - viry, bakterie  

Infekce

Toto téma je aktuální především s nástupem podzimu a zimy. Organismus je ale potřeba připravit na tato náročná období už dopředu - tzn. posilováním imunitního systému v podstatě celoročně. Pokud je tělo silné, vnitřní prostředí je tedy v rovnováze, infekce se vám vyhne, nebo budete mít jen mírné příznaky. Závisí to nejen na těchto okolnostech, ale také na vlastnostech jednotlivých patogenů. Ale pojďme si nejdřív říci, jaký je rozdíl mezi nejčastějšími původci infekčních onemocnění a tím jsou viry a bakterie:

VIRY:

Viry jsou velmi malé mikroorganismy, které nemají vlastní buňku (jsou nebuněčné). Nejsou schopné samostatného života, a proto potřebují hostitelskou buňku, aby se dále množily a způsobily v organismu mnohé nepříjemné příznaky. Pokud je organismus oslabený, mají viry hotový ráj a vy pociťujete daleko horší průběh virové nákazy. Viry navíc mohou velmi snadno měnit svoji podobu, a proto nejsou proti virové infekci účinné antibiotika (ATB).

BAKTERIE:

Bakterie jsou naopak mnohem větší mikroorganismy a co je nejdůležitější – jsou to jednobuněčné organismy (mají vlastní buňku) a tudíž jsou schopné samostatného života. Jsou všude v nás a všude kolem nás. Jsou mimo jiné i velmi důležitou součástí naší mikroflóry, pokud dělají, to, co mají. Dle tvaru můžeme rozeznávat např. koky, spirochéty, spirily, bacily aj. K léčbě bakteriální infekce se používají ATB (dle citlivosti na konkrétní bakterii).

Bakterie a viry nejsou jedinými původci infekčních onemocnění, řadí se mezi ně i třeba plísně, prvoci,

Nákaza:

To, zda se nakazíte infekčním onemocněním a jaký bude jeho průběh, záleží na mnoha faktorech, mezi něž patří např.: patogenita (schopnost patogenu vyvolat různé příznaky nebo onemocnění), ta závisí na vlastnostech parazita (délka inkubační doby, produkce toxinů…), ale rozhodující je celkový stav imunitního systému. Způsob šíření také záleží na konkrétním parazitu, může se přenášet kapánkovou infekcí, přes špinavé ruce, pohlavním stykem, krví, přenos z matky na plod, kousnutí hmyzem aj.

Inkubační doba:

Inkubační doba je čas, který uplyne mezi vstupem patogenu do organismu a projevení se prvních příznaků. Tato doba hraje velmi důležitou roli, je dobré ji znát u běžných onemocnění z důvodu nákazy dalších lidí (největší infekčnost bývá ještě před projevením se prvních příznaků např. u planých neštovic, zde je inkubační doba velmi dlouhá, či koronaviru).

Omezení šíření infekčního onemocnění:

Samozřejmě, že záleží i na původci onemocnění, způsobu, jak se šíří, jaké podmínky mu vyhovují, ale obecně lze používat tyto pravidla:

• Omezit kontakt ve vnitřních prostorách, včetně MHD, kde se infekce šíří nejlépe, pokud cítíte náznak infekčního onemocnění, platí to dvojnásob,
• stejně tak se vyhněte kontaktu s nakaženou osobou,
• dbát na hygienu rukou,
• snažte se ve veřejných prostorách co nejméně dotýkat předmětů a povrchů, po návštěvě veřejných prostor si vždy umyjte ruce,
• nezapomínejte na své věci – mobil, klíče se válejí všude,
• při kašli si zakrývejte ústa nejlépe kapesníkem, který poté vyhoďte do koše, pokud nemáte po ruce kapesník, umyjte si co nejdříve ruce.

Jak se co nejrychleji uzdravit a co nejvíce zabránit dalším infekcím?

Ať se jedná o virovou, bakteriální či jinou nákazu, ve všech případech, jak jsem již uvedla, záleží na odolnosti organismu, kterou je potřeba neustále posilovat – v každém ročním období jinak a stejně tak záleží na roce života. Tělo si žádá v různých dekádách života něco jiného, proto je potřeba mít i věk na mysli. U zdravého jedince, ale obecně můžeme posilovat imunitu těmito způsoby:

• kvalitní a dostatečně dlouhý spánek (zároveň ne přespávání),
• omezení modrého světla (modré světlo významným způsobem narušuje kvalitu spánku a to z důvodu toho, že ovlivňuje hladinu melatoninu, který je právě za kvalitu a vůbec navození spánku, zodpovědný, světlo z displeje či notebooku vysílá signál pro mozek, že není noc, ale den a proto se tělo aktivuje, vy pak máte potíže se spánkem – pokud se jedná o výjimečné situace, tělo si s tím poradí, pokud se ale vystavujete působení modrého světla velmi často – dochází vlivem poruch spánku k nesoustředěnosti, poruchám imunitního systému (časté infekce), zpomalení metabolismu a také ke kardiovaskulárním potížím).
• co nejčastější pobyt venku, procházky, a další venkovní aktivity (dle toho, zda jste zdraví a posilujete imunitu nebo bojujete s infekcí – pokud nemáte teplotu, cítíte se dobře a není opravdu nějaké extrémní počasí i v době virózy je pobyt na čerstvém vzduchu vhodný)
• strava – krom dodávání tělu, co právě potřebuje, jako například zvýšený přísun vitamínu C (v podobě šípků, rakytníku, zelí a také fermentované zeleniny – pickles), je potřeba přehodnotit vaši stravu celkově – zvláště když se infekce u vás vyskytují poměrně často),
• dále zvýšený přísun přírodních látek s protizánětlivým působením (může to být např. česnek – ten můžete přidávat do stravy (sušený nebo čerstvý) anebo užívat v tinktuře, cibule, kurkuma, reishi, hlíva, shitake, echinacea další).
• samozřejmě pokud je třeba dodáme i další potřebné látky např. hořčík, zinek, selen, vitamín D, omega 3 mastné kyseliny, atd.

Autor: Mgr. Kateřina Kulatá